Generálmajor v záloze Alfréd Ressel
Voják pozná velmi rychle, zda jeho velitel má srdce - jestli pro něj představuje člověka, anebo je degradován na pouhý nástroj, součást, která pro něj neznamená nic víc, než prostředek k dosažení určitých cílů. Princip a povaha války tomuto rozlišení napomáhají, neboť zde slova nejsou jen pouhými slovy, ale v zápětí jsou proměňovány v činy, které vystavují člověka bezprostřednímu nebezpečí, jež ohrožuje samotný život. Proto také podle mého soudu není ve válce z hlediska vztahů důležitý jen vlastní obsah rozhodnutí, ale i jeho forma. Na významu nabývají i pouhé posuňky, gesta, pohledy, tón několika slov - neboť na víc nezbývá čas.
Tento zorný úhel mi zanedlouho po příchodu k čs. armádnímu sboru potvrdil moji představu o jeho veliteli. Generál Ludvík Svoboda patřil mezi lidi k nímž jsem získal rychle plnou důvěru pro jeho humanistický přístup k člověku. Všichni vojáci ho proto měli rádi pro jeho přímost, otevřenost a citlivost. (s. 207)
Je známo, že Svoboda často chodil do předních linií, i tam, kam ani nemusel. Tohle byl jen jeden případ, Sám nevím, proč to vlastně dělal, ale myslím, že chodíval záměrně tam, kde bylo zle, kde věděl, že lidé trpí. Nebylo to od něho žádné reklamní hrdinství. Myslím, že stále hledal kontakt s člověkem. Věděl, že svou přítomností může člověku pomoci tam, kde mu není dobře. Proto téměř nikdy, kdy k tomu měl možnost, nevynechal návštěvu obvaziště a polních nemocnic, kde mluvil s raněnými.
Válka se nevede zbraněmi, ale především lidmi. Proto myslím, že jedině kultivovanost velitele je zárukou jeho autority. Velitelská funkce má svou etickou náplň, která ji povyšuje nad mechanizmus odplaty, a velitel do boje vkládá oboustrannou minci práva rozhodování mozkem a odpovědnosti svědomí.
Byl jsem mnohokrát jako velitel dělostřelectva sboru přítomen přípravám, jež zahrnovaly obě neodlučitelné stránky připravovaných střetnutí.
"A jak je konkrétně zajištěna pomoc, záloha?" Tázal se tehdy pravidelně Svoboda - jako člověk, hospodář, kterému jde celý souhrn, výsledek i jeho cena k součtu. Znal své lidi a dovedl se jich také zastat. Sám jsem se o tom přesvědčil. (str. 210)